Brnenska vyskovnice
vrcholové knihy

Krajový poklad

Dramir, 2012


Když jsem zahlédl, že Petr s Ivanou mají nakoupené stopy k Sedláckému pokladu, tak jsem si řekl, že už je čas něco udělat s tím Krajovým. První tři stopy jsem si pořídil za své bodíky, další jsem získával společně s hostiteli. Na rozdíl od Rulového pokladu jsem nakupoval stopy na co nejvíce hráčů, a to těch aktivních. Předposlední stopu jsem sdílel (krásné slovo, žádné parazitování) s Aldesem. Silnému pokušení nakoupit poslední stopu na Veroniku jsem nakonec odolal, stopa stejně nebyla zapotřebí.

Opět mne nejvíce bavilo luštit hádanky. Vyluštěné slovenské vrcholy Ostredok a Klak společně s názvem pokladu dávaly tušit, že poklad se nalézá na jih od Brna a pravděpodobně stále v Jihomoravském kraji. Díky Googlu a mapě jsem k inverzní výškovnici přiřadil Velkou Javořinu a související kopce u hranice. Pak jsem se na nějaký čas zasekl, než můj zrak na mapě padl na Výzkum (Proces bádání). Mezi podezřelé se podle mapy dostala Machová s okolní přírodní rezervací. Podezření bylo nakonec potvrzeno po vyluštění předposlední stopy a hlavně porovnáním snímků z nápovědy a fotek přírodní rezervace Machová z rajce.cz.

Původně jsem chtěl o víkendu vylézt na Velkou Javořinu, ale Petr s Ivanou mne dovedli k luštění stop a nakonec se ukázalo, že oba cíle leží relativně blízko sebe. Nebylo však jisté, zda se podaří vše stihnout. Jelikož jsem tentokrát na výlet nevyrazil sám, nýbrž se třemi dalšími fyziky (respektive kolegy-studenty z fyzikálního inženýrství: Jirka, Janča, Tomáš) nechal jsem je vybrat cíl výletu. Jednomyslně byl zvolen poklad. Abych vás dlouho nenapínal, tak jsme nakonec stihli i tu Javořinu...

Předpověď počasí hovořila pro neděli, ale spoluhledačové upřednostnili sobotu. Což se ukázalo jako velmi dobrý tah, jelikož se předpověď numerického modelu (pravděpodobně díky mávnutí křídel nějakého hmyzu) od reality odlišovala a v neděli bylo, alespoň u nás v Černé Hoře, neskutečně hnusně ...

Díky skvělé celodenní celosíťové jízdence IDS-JMK jsme se dopravili do obce Javorník (omlouvám se za reklamu, ale 75 Kč/osoba za veškeré cestování mi přišlo jako dobrá cena; mohli jsme ještě více ušetřit, pokud bychom mladistvě vypadajícího kolegu prohlásili za o sedm let mladšího ;)). Odtud jsme pokračovali pěšky směrem k Machové. Cestou jsme se zastavili na rozhledně Drahy postavené slovenskými bratry v údolí (!) poblíž Javorníku. I přes ukotvení ocelovými lany se vršek dřevěné rozhledny na náš vkus až moc hýbal, takže jsme s radostí slezli a pokračovali v našem putování. Jelikož si Tomáš ztěžoval, že současná cesta (silnice) není dostatečně vzrušující, tak jsme to vzali po kolejích, což mne příliš netěšilo (jednokolejka, podle jízdního řádu nemělo v té době nic jet, ale i tak ...), na druhou stranu lepší, než bahnitá polňačka (která by byla další v pořadí pro dostatečné vzrušení z cesty pro některé účastníky).

Rozhledna Drahy

Při slézání dolů na turistickou značku procházející tunelem pod tratí polovina výpravy přišla o svou výhodnou jízdenku, což se zjistilo až později. Naštěstí to byla jediná stinná stránka výpravy (snad ještě oběd, viz níže).

Dramir na rozhledně Machová

Chvíli jsme ještě následovali turistickou značku, pak jsme se vydali po vzhůru k Machové. Polovina výpravy strávila hledání pokladu sluněním se na louce, já s Tomášem jsme pobíhali mezi ostrůvky stromů v loukovém moři a snažili se najít správný výhled na okolní krajinu shodující se s fotografií z nápovědy. S listím ty stromy vypadají trochu jinak, ale nakonec jsme to našli :). Hledání nám zabralo více jak půl hodiny, kdybychom však začali přímo od vrcholu Machové, tak by to bylo rychlejší. Zběžně jsme prohlédli obsah pokladu a důkladněji jsme se zaměřili na objevenou čokoládu :).

Skrýš Krajový poklad

Vzhledem k dobrému času, jsme se vrátili do Javorníka, kde jsme zjistili, kdy nám jede spoj do Vápenek (Nová Lhota, startovní bod pro náš výstup na Velkou Javořinu) a čekání jsme vyplnili rychlým občerstvením v místní hospodě. Úryvek rozhovoru s obsluhou (bez uvozovek):
Máte klobásu?
Ano, ale nemáme chleba.
Hmm, tak rohlík, nebo nějaké jiné pečivo... ?
Nemáme žádné pečivo.
Hmm, vadilo by Vám tedy, kdybychom si k té klobáse dali vlastní pečivo?
Ne.
Hmm, tak si dáme ty klobásy. Je k tomu hořčice a křen... ?

Čekal jsem, že nám ty klobásy alespoň dají se slevou, ale na účtence to tak nevypadalo. Ještě, že měli alespoň tu kofolu.

Posilněni jsme vyrazili z Vápenek vzhůru. Časově jsme byli omezeni posledním vhodným autobusem, který odjížděl v šest večer, takže jsme akorát vylezli nahoru, nafotili knihu, dali si maliny a hurá dolů. Je třeba vyzdvihnout přístup některých účastníků (hlavně Janča), kteří sice značně kulhali, ale přesto se drželi v čele. Při cestě vlakem přišli na řadu brambůrky a diskuze fyziků nad českým pravopisem a po chvíli byl i list papíru popsaný roztodivnými znaky, písmeny latinské i řecké abecedy :)

Spoluhledači na Javořině

Děkujeme Korýšům za pěkný výlet, poklad (zvláště čokoládu). Do oblasti se ještě musíme někdy vrátit, zvláště kvůli Výzkumu, který nás, studenty fyzikálního inženýrství, zajímá :).

Dramir
Česká tábornická unie, oblast Jižní Morava, TK Korýši © 2009  |  www[zavinac]vyskovnice.cz